Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého

Tento kostel stojí na místě, kde dle legendy stával rodný dům sv. Jana Nepomuckého. Na naléhání nepomuckého proděkana Kašpara Drauška, započal zelenohorský majitel František ze Šternberka se stavbou kostela. Stavba začala r. 1639, kostel byl vysvěcen r. 1660 a zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Velký požár města r. 1688 zachvátil i tento kostel. R.1688 byl znovu obnoven. O této úpravě se dovídáme z latinsky psané desky nad hlavním vchodem. Svatořečení slavného nepomuckého rodáka r. 1729 přilákalo mnoho poutníků. Pro něž kostel záhy nestačil. Proto tehdejší zelenohorský majitel Adolf Bořita z Martinic dal starý kostel zbořit. Základní kámen k novému kostelu byl položen 7. října 1734. Kostel je barokní stavbou dle plánů Dienzenhoferových a byl posvěcen r. 1738.

Renesanční portál kostela pochází z původního kostela. Nad hlavním vchodem ve výklenku stojí socha sv. Jana Křtitel, ve výklencích věží sochy-sv. Dominika (vpravo) a sv. Františka z Assisi (vlevo).

Hlavní oltář je pseudorenesanční architektura se sochou sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti z r. 1849 dle modelu Josefa Maxe, tepaná a postříbřená, dílo Ludvíka Forstnera z Prahy. Nad ní je obraz sv. Jana Křtitele (malíř Helich). Uprostřed kostela stojí oltář, který označuje místo narození sv. Jana Nepomuckého.

Další oltáře sv. Mikuláše, sv. Anežky České, Panny Marie Růžencové, Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Na stěnách jsou čtyři velké obrazy s výjevy ze života světcova (narození, zpovídání královny Žofie, mučení, shození těla z Kerlova mostu do Vltavy). Barokní kazatelna z 18. stol. Ve vnitřních výklencích kostela jsou sochy českých patronů-sv. Prokop, sv. Vojtěch (Adalbert), sv. Cyril, sv. Metoděj, sv. Václav, sv. Ludmila. Další úpravy kostela proběhly v r. 1879, 1929 a 2001.